Moje cesta
Střední školu jsem vystudoval se zaměřením na elektrotechniku. Poté jsem nastoupil na vysokou školu, ale brzy jsem si uvědomil, že to pro mě není ta správná cesta. Rozhodl jsem se proto udělat si „podstavbu“ na kadeřníka a začal jsem stříhat v Brně, přičemž jsem zároveň dálkově začal studovat vysokou školu. Ano, a úspěšně dokončil.
Tuto činnost nevnímám jako práci, ale jako koníček. Stříhám dokonce i ženy, jen mě zatím nebaví barvení a melírování.
Nezakládám si na titulech ani certifikátech – věřím, že skutečná hodnota člověka spočívá v tom, jaký je, co vyzařuje a jaké má hodnoty.
Určitě mě neškatulkuj jen jako holiče — za tím, co dělám, je mnohem víc.
Podvědomě se snažím motivovat lidi kolem sebe – především studenty, kteří teprve hledají svou cestu. Rozhodně nevnímám tento podnik ani tuto oblast jako svůj konečný cíl.
Barbershop jsem začal budovat už během studia na vysoké škole. Šel jsem do toho doslova od podlahy – oškrabané stěny, vlastní ruce, vlastní tempo. Všechno si dělám víceméně sám a není to jednoduché. Na cestě přišla spousta komplikací, hlavně po lidské stránce.
Tohle holičství tvořím hlavně pro Vás. Chci nabídnout víc než jen střih – chci nabídnout zážitek, kvalitu a místo, kam se člověk rád vrací. A to za rozumné peníze.
Potřebuju ale jednu věc – vědět, co přesně chcete. Chcete účes praktický, elegantní, výrazný? Všechna rozhodnutí jsou na vás. Jen mi je řekněte naplno. Do hlavy vám nevidím, ale když mi dáte směr, udělám maximum pro to, abyste odcházeli spokojení.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří ke mně chodí. Snažím se vytvářet prostředí, kde se dobře cítím nejen já, ale především vy. Kdybyste s čímkoli potřebovali pomoct, neváhejte se na mě obrátit – udělám, co bude v mých silách.
Dále nesmím opomenout ty, kteří mi pomáhají a pomohli s odbornými věcmi. Ne že bych to nezvládl sám, ale raději to přenechám těm, kteří to už mnohokrát udělali správně.
Díky patří i mé rodině, přátelům a všem, kdo mě podporují. Pokud se vám líbí prostředí, ve kterém se tu pohybujete – vězte, že za tím stojí moje vlastní já.
A nesmím zapomenout ani na ty, kteří mě posouvají dál. Každý z vás má v tomhle příběhu své místo. Děkuju vám.